Nietzsche Friedrich: Antikrist
- Tři křesťanské ctnosti - láska, víra, naděje - zovu je třemi
křesťanskými chytrostmi
- Křesťanství především ví, že je samo o sobě zcela lhostejné, je-li
něco pravda, že však je svrchovaně důležité, pokud se věří, že něco je
pravda. .. Je-li však vůbec především třeba víry, musí být podkopána
důvěra v rozum, v poznání, v bádání: cesta k pravdě se stane cestou
zakázanou.
- Silná naděje je mnohem silnější stimulans života než jakékoli
jednotlivé štěstí skutečné. Je třeba trpící udržovat nadějí, jíž nemůže
odporovat žádná skutečnost - nadějí, jež nemůže být odbyta splněním:
nadějí na onen svět.
- Láska je stav, v němž člověk nejvíce vidí věci tak, jak nejsou. ..
V lásce snášíme víc nežli jinak, strpíme všechno. Šlo o to vynalézt
náboženství, v němž se dá milovat: tím jsme vyvázli z toho, co v životě je
nejhoršího - ani už toho vidět není. (str 46-48)
- Bůh promíjí tomu, kdo se kaje - jasně řečeno: kdo se poddá knězi. (str 59)
- A nad to ještě dogma o neposkvrněném početí ... ale tím
(křesťanská církev) početí poskvrnila.
(str 77)
- ... křesťanství, to jest zkáza duší pojmem viny, pojmem trestu a
nesmrtelnosti. (str 150)
- Pojem viny a trestu, v to čítaje učení o "milosti", o " vykoupení",
o "odpuštění" - lži skrz naskrz a beze vší psychologické reality - jsou
vynalezeny, aby zničily lidský smysl pro příčiny: jsou atetátem na pojem
příčiny a účinku! (str 116)
- Hřích, tato forma lidského sebeprznění par excelelence, je vynalazen, aby
znemožnil vědu, kulturu, každé povýšení a povznesenost člověka, kněz
panuje vynálezem hříchu (str 117)
Marcus Tullius Cicero:
- Neznalí lidé mohou být snadno donuceni k tomu, aby věřili
- Nesnaž se převyšovat ostatní, ale sám sebe
Immanuel Kant:
Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu
Novotný David J, Lidové Noviny 24. 4.1997, k polemice k plakátu na
Formanův film Lary Flynt versus lid:
- Má-li tedy někdo onen plakát za symbol ukřižovaného, měl by si vzpomenout,
kolik jich tehdy na Golgotě bylo. Tři. Ukřižovaný s jedním lotrem, který
se rouhal a s druhým, který uznal svou vinu a stal se na kratičký zbytek
života vyznavačem Kristovým. Potíž je v tom, že symbol ukřižovaného byl
zůžen na něj samého, takže jiný a stejně podstatný symbol, jímž je náprava
jednoho hříšníka a nenáprava druhého, mnoha křesťanům, zvláště pak
katolíkům, zůstává utajen.
Přidal Antonín , čas. Týden 3/96
- Sebevzhlíživost přičítáme zpravidla ješitům, může však postihnout každého, kdo má prostě mizerný výhled
Lucius Annaeus Seneca:
- Bohatství je pro moudrého sluhou, pro hloupého pánem
- Moudrému zřídka vstoupí osud do cesty
Sókratés:
- Radost musíme čerpat ne z jiných, ale ze sebe
- Sókratés: Ožeň se v každém případě! Dostaneš-li dobrou ženu, budeš šťastný. Dostaneš-li zlou, budeš filozofem.
Jonathan Swift:
Každý si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý
Publilius Syrus:
Dědicův pláč je jenom maskou pro smích
Rabíndranáth Thákur:
- Sektář myslí, že moře pravdy bylo po lžičkách přeneseno do jeho rybníčku
- Duch hry napomáhá tvořivé práci
- Právo vlastnictví se pošetile chlubí, že zahrnuje právo potěšení
- Květ, který je sám, nemusí závidět trnům, jichž je spousta
- Bozi, unavení rájem, závidí člověku
- Z velebné zasmušilosti chrámu vybíhají děti, aby si venku sedly v prachu. Bůh se dívá na jejich hry a zapomíná na kněze.
- Lehké je být upřímný, když neříkáme celou pravdu
Oscar Wilde:
Pochvala znamená dveře k přátelství
Lucius Annaeus Seneca:
I když mnoho přečteš, zvol si jednu věc, kterou toho dne promyslíš
latinské přísloví
Bratr mající oporu v bratru je jako opevněné
město
Lao-c´ (Starý mistr):
Moudrý člověk zůstává v pozadí, a tím se právě dostává v čelo lidí
William Shakespeare:
Lidé, kteří žijí v závisti a zlobě, neváhají pustit se i do toho nejlepšího
Vincent Willem van Gogh:
Výsledkem myšlení nemá být pocit, ale čin
Jan Amos Komenský:
Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest
Epiktétos z Hierapole:
Štěstí nám nedávají věci samotné, ale naše představy o nich.
Publilius Syrus:
Dědicův pláč je jenom maskou pro smích
Victor Hugo:
Slovo má lehkost větru a sílu hromů
Julian Tuwim:
Žádný učený z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali
Benjamin Franklin:
Práce je otec štěstí
Dalajláma
Když se novináři ptali Dalajlámy, co ho na lidstvu nejvíc překvapuje,
odpověděl: "Sami lidé. Obětují svoje zdraví, aby vydělali peníze; potom
obětují vydělané peníze, aby získali zpět svoje ztracené zdraví...
Dovedou se natolik znepokojovat budoucností, že neumějí
prožívat přítomnost, takže nežijí ani v přítomnosti ani v budoucnosti.
Žijí tak, jakoby nikdy neměli zemřít, a potom zemřou bez toho, že by
předtím žili."