běhání na vysočině
Od pátku 26.9. do neděle 28.9.03 jsem byl s Ondrou na Vysočině ve Třech studních. Konalo se tu nominační soustředění žáků Slezské oblasti před Mistrovstvím ČR.. Počasí vyšlo nádherné, v lese hezky sucho, organizace výborná, děcka a dospělí super.
Dorotka v té době běžela závod Slezské oblasti v Dobroslavicích, kde skončila na pěkném 8. místě. Mám z ní taky radost.
Odkazy:
Fotky , stránka družstva
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: orientační běh]
den bez auta ?!
Tak tu máme Den bez auta. Nemám rád tyto demonstrativní akce, protože nic neřeší. Naopak vzbuzují dojem, že jsem něco udělal pro obecné blaho a zase mám rok pokoj. Jsem přitom překvapen, jak jsou děti zpracovávány i ve škole. "Ne abys jel do práce autem! Pojedeš na kole!" hustí Dorotka do mě. Ondra má svůj názor: "Takové kraviny."
Shodou okolností pořádá Nemocnice Podlesí Tour de Karpentná Cup - závod na kolech pro zaměstnance zrovna dnes 19.9.03. A tak shodou okolností jsem po letech jel opět do práce na kole. 
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
s Janičkou dnes poprvé
Ano, je to tak. Dnes s Janičkou poprvé..
Už z práce volám své Janičce: " Mám pro Tebe návrh. Nechceš dnes se mnou? Aničku dej k babičce a jdem na to." Janička podle mého očekávání vřele souhlasila. Aničku jsme předali babičce a před šestou jsme vyrazili. V 17:52:30 jsme zahájili akci. Velmi rychle jsme se dostali do obrátek, za chvíli jsme funěli, potili se. Janku jsem stále upozorňoval: "Ne tak rychle, po tak dlouhé době to nesmíš najednou tak přehánět!" Ale to neznáte Janku. Ta neumí dělat věci na půl. Když už se do toho dá, tak nepustí. A tak jsme spolu stoupali stále výš a výše. A pak to přišlo. Po 35 minutách jsme ruku v ruce dosáhli společně vrcholu. pokračuj
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
zvonek
Zvonek jsme koupili už hodně dávno na dovolené v Českém Ráji v roce 1998. Ležel někde schovaný. Dnes jsem ho našrouboval. Holky měly evidentní radost.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
co z těch holek bude?
Anička dnes spala po dlouhé době dobře, přestože rýma není ještě úplně pryč. Janka volala v 9:30, že Anička teprve vstala. Snad už to bude za námi. (Na nějakou dobu).
Jirka Kouba, jehož stránky rád špehuju, má obavy, zda z jejich Aničky nebude karbaník. Tak jsem mu do komentáře napsal, že z jeho Aničky bude karbaník, z naší bude ....?.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
neprospané noci, nikoliv jako zamlada
S Jankou už 3 dny skoro nespíme. Příčinou nejsou erotické hrátky, ale nemocná Anička, která s ucpaným nosíkem, rostoucími zoubky se budí co čtvrt až půl hodiny. A tak nosíme, kojíme, převlíkáme, zpíváme. O víkendu jsem spal v Ondrově posteli a Janka vstávála, ráno v 6 výměna stráží a Janka dospávala a já houpal, krmil, převlíkal. Dnes jsem dokonce vynechal ranní plavání
Dnes jsem se na oblíbeném weblogu u Koubů dočetl, jak čistit nosánek maličkému kojenečkovi - taky Aničce - vysavačem ! No, Janička používá klasickou odsávačku na podtlak tvořený odsáváním ústy ... blee.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
ondrovi se daří
O víkendu se Ondra zúčastnil 7. a 8. kola žebříčku Morava. Dosáhl velmi krásné výsledky: v sobotu na klasické trati skončil třetí, v neděli na krátké trati skončil pátý. Mám z něho fakt radost, jak jsem už tu psal.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: orientační běh]
když ne Mánes tak aspoň Ostrý
Druhou sobotu září se koná tradiční turistická akce Mánesovou stezskou. Letos však jsem osiřel: Janička pečuje o nemocnou Aničku, Ondra odjel na závody do Brna a Dorotka má jiné priority. Navíc ráno bylo mokré a mlhavé a tak mi ani moc nevadilo, že si neodšlapu svou 25-tku. Myslel jsem, že i brácha s ženou to vzdají, proto jaké bylo mé překvapení, když jsem ve 12:10 dostal SMS: 25 MANES, OSTRY, 1. POSTUPNY CIL, I.a M. A protože odpledne se vyčasilo, vyrazil jsem alespoň na svou oblíbenou trasu Tyra Ostrý. Vzal jsem s sebou foťák. Během 35-minutévého výstupu jsem pořídil pár fotek. Slunce už už zapadalo za protilehlý hřbet Šindelná-Javorový. Těsně pod vrcholem cesty jsem vyfotil zapadající slunce. Nahoře už bylo slunce za obzorem. Cestou zpět jsem si oběhl údolí Tyry - na druhé cestě doleva a po cestě dolů až k hájence. Mapka je na ostry.wz.cz. Docela mě z toho bolí nohy i dnes v pondělí, kdy to píšu. Ale radost z krásného výběhu zústává stále. Stránka fotek a jednotlivé fotky se budou načítat asi pomalu, jsou trochu větší a zachycují jednotlivé části cesty na horu, poslední 2 fotky pak jsou ze zpáteční cesty.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
chvála internetu
Přesně před týdnem jsem obdržel první telefonát ze společnosti Golden Travel, pod záminkou provádění výzkumu jsem byl dotázán na místa mých posledních 3 dovolených. Shodou okolností jsem se právě vrátil z dovolené a v dobré víře jsem odpověděl, ačkoliv jinak na telefonické výzkumy neodpovídám. Dnes se ozval můj mobilní telefon znovu a milá paní mi oznámila, že pan ředitel osobně mě vybral a nabízí mi dovolenou na 4 různých místech, pozvánku k setkání v Olomouci dostanu poštou. Do vyhledávače jsem vložil Golden Travel a byl jsem přenesen na tuto stránku.
Díky internetu a autorům této stránky jsem si udělal představu o marketingu jmenované firmy. Jen škoda, že ne každý má možnost si rychle ověřit, s kým má tu čest.
Můj následující postup? Vyčkám na dopis a pak slušně požádám o vymazání svých dat z databáze společnosti.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: web]
je to tady: syn lepší otce
klik
Včera neděle byla. Pracovní, drobné údržbářské práce doma, děti se nudily, Ondřej neměl do čeho píchnout, hrál hry na PC. K večeru před 6-tou jsem ho vyprovokoval: jdeme na Ostrý! Kupodivu jsem ho nemusel moc přemlouvat. Rychle jsme sbalili tyčky a v 18:10 vyrážíme od hájenky v Tyře. V úvodu jsem udělal 2 fotky a Ondra tak získal asi 10m náskok a před sebe mě už nepustil. Nasadil ďábelské tempo, přestože jsme si říkali, že půjdeme rekreačně na čas 35 minut. Stěží jsem držel krok, prvních 10 min jsme šli spolu, ale v úseku serpentýn, kdy já už funěl na 110%, si to Ondra začal zkracovat přímo do kopce. A tak jeho náskok narůstal. Na druhé cestě už asi 30 metrů, volal na mě ať pohnu, ale já ho poslal, ať si měří na stopkách čas, a mě taky. Závěrečný úsek Ondra běžel (já taky, ale pomaleji). Výsledek? Ondra 25 minut 30 s, já 27 minut 18 s.
Jednou to přijít muselo, kdy syn překoná otce, ale tak brzo?
Je to tím, že zatímco Ondra ve 12 sportuje (lyžování, orientační běh) já ve 12 jedl a na pololetí v 6. třídě měl z TV za 3 !!. Přestože od puberty (která zřejmě neskončila) se snažím sportovat více-méně regulerně, už to do penze nedoženu.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš
Mám z Ondry radost.
Fotky jsou na stránce Ostrého.
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
srandička - historické foto
Je Ti smutno, chceš se zasmát? Podívej se na stránku Biografie dole, kam jsem přidal 3 historické fotky...
Už je ti líp?
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: osobní]
nejdříve rum, nyní marmeláda
O evropské unii jsem už psal dříve, že se jí ohání kde kdo.
To co píše Aktovka o marmeládě na svém blogu však ukazuje druhou stranu mince: k Evropské unii je třeba být nanejvýš ostražitý.
S chapadly byrokratického monstra máme své vlastní zkušenosti nejen z dob komančů, ale od druhé poloviny 90-tých let i u nás. Např. ke kolaudaci našeho bazénku velikosti 10x4,2 metry bylo přizváno 10 účastníků. Když se nás paní ptala, kam budeme vodu vypouštět, odpověděl jsem, že do potoka. Odpověď ji zděsila a přátelsky nám doporučila, abychom uváděli, že voda bude použita na zálivku. Přitom kanalizace v naší obci není, přepady z žump místních domů vedou právě do potoka, ale voda, která je lehce chlorovaná a čištěná pískovým filtrem, ve které se koupou i kojenci , se do potoka nehodí
napsal: roman [věčný odkaz][kategorie: politika]
dovolená u moře
Tak jsme zpět. Dovolená na Zakynthosu utekla rychle. 11 dní lenošení, jen pomalého chození na pláž nebo k bazénu, hlídání Aničky, přečtení beletrie. Viděli jsme Blue Caves, byli na výletě lodí, plavali jsme v jeskyních s nádhernou průzračnou modrou vodou. Dokonce jsme viděli jednu karetu. Karety jsou až 1m velké mořské želvy, které koncem srpna a začátkem září připlouvájí od Afrických břehů právě k jižní pláži ostrova Zakynthos, kam kladou vajíčka. Anička dělala velké pokroky, už sama se postaví v postýlce, moře ji bavilo, ale nás a větší děti ještě více. Dokonce babička nenechala dědu v moři samotného, jela i lodí na výlet.
Vše uteklo rychle, bylo třeba sbalit a letět zpět.
260757317
plavu
